„Dokonalé ženy, dokonalí muži“

Aktualizováno: dub 18

Často se v poradně setkávám s krásnými, schopnými, pracovitými, inteligentními ženami. Dalo by se říci téměř dokonalými, „které přeci nemohou mít žádné problémy“.

Přesto: Životy těchto žen začaly být vyprahlé, nenaplněné. Cítí se vyčerpané, odmítané a osamělé. Jsou frustrované, apatické, unavené, ztrácejí chuť do života. Čím méně se jim dostává lásky nebo pozornosti doma, od svých partnerů, v zaměstnání, tím více o ně usilují. Nebo naopak více rezignují. Obojí pak vede ještě k většímu odmítání ze strany mužů, partnerů, šéfů, kolegů v práci.

Muži (rovněž krásní, inteligentní, schopní i velmi pracovití) se zase snaží být co nejvíce úspěšní v práci, ve svých zálibách, často chtějí být i vzornými partnery, manželi i rodiči. Přestože dosáhnou výborných výsledků v práci, jsou schopni vydělat velmi slušné peníze, jsou nespokojeni, přetíženi, pociťují hněv až agresi. Pak najednou bývají v koncích, jsou vyhořelí, bojí se o práci, přicházejí o práci, o peníze, o rodinu nebo se netěší domů, hledají únik nebo nový vztah.

Někdy ovšem je pouze jeden rodič aktivní, starostlivý, pracovitý, bere na sebe břímě své i za svého partnera. Má potřebu toho druhého chápat, omlouvat nebo ochraňovat, zachraňovat, pomáhat mu. Minimálně podvědomě za to očekává ocenění, uznání nebo přijetí. Jenže ta pomoc se postupně stává pastí pro oba.

Díky vzájemnému nechápání partnera i sebe samého, vždy díky nedostatečné komunikaci dochází k velké nerovnováze. Nespokojenost mezi partnery jen narůstá. Projevuje se pak různě. Trucy, naschvály, trestání mlčením nebo naopak stálými hádkami. Nenávistí, žárlivostí, citovým vydíráním, odmítáním sexu, neschopností sexu, sebe destrukcí, sebe trestáním, onemocněním, odcházením z domu, pozdními příchody domů. V krajních případech domácím násilím, rozchody atd.

Když jdeme do hloubky problémů, zjistíme vždy, že příčiny reakcí partnerů mají prapůvod v dětství. V tom jak si jejich maminky, babičky vážily samy sebe, jak se chovaly ke svým manželům, otcům a oni zase k nim. Do jaké míry se doma kdo a jak podřizoval, potlačoval. Proto, aby byl klid, byl přijat, milován, aby si něco zasloužil, aby nebyl odmítnut, aby směl dělat věci, které ho baví a naplňují. (Přestože s těmito postoji rodičů dotyční nesouhlasili, dělají je v současnosti také, vědomě nebo podvědomě. Nevidí souvislosti. Překáží jim. A nevědí, co s tím dělat?)

Ale nic není ztracené, pokud lidé chtějí svou situaci pochopit a vyřešit. V regresi vytestujeme na předloktí (kineziologický svalový test) období, ve kterém máme pracovat. Poté pracujeme se všemi nepříjemnými, negativními emocemi, zážitky a programy. Každý člověk má své originální, uložené v podvědomí i v každé buňce těla. Nacházíme, jak programy získané již v prenatálním období, při porodu, v dětství nebo dospívání souvisí se současným životem klienta.

Negativní emoce, zážitky a programy rozpouštíme různými technikami. Vše „přepíšeme“ novými poznatky, kladnými emocemi a novými přístupy a programy. Takovými, které je dotyčný, v daný den a moment schopen pochopit, vstřebat a v budoucnu se jimi řídit.

Klient odchází uvolněný a uklidněný. Naplněný návalem nové energie, elánu a tvůrčího myšlení. Chápe souvislosti a změny, které chce a potřebuje v životě udělat. Ve svém nebo v partnerském, v rodinném nebo pracovním.



26 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše